Autovlakem do Popradu

Již delší dobu jsme plánovali výlet spojený s cestou autovlakem na Slovensko, abychom vyzkoušeli tento typ přepravy. České Dráhy vypravují na Slovensko dva vlaky denně s tímto druhem přepravy. Jsou to EC Košičan a EN Slovakia.

Nedávno České Dráhy oznámily výsledky přepravy v autovlacích. V roce 1997 bylo tímto způsobem přepraveno pouhých 107 aut, dvanáct let po té, se objem přepravených vozů zvýšil více jak stonásobně. Proto není divu, že během letních prázdnin nebo v období zimní lyžařské sezóny, zejména pak čtvrtky a víkendy bývají na EN Slovakia místa pro auta poměrně často obsazena. Ale pojďme hezky od začátku. Blížilo se tradiční focení historických vlaků na trati z Vrůtek do Bánské Bystrice a my se rozhodli, že na Slovensko pojedeme autovlakem. Vzal jsem si tedy na starost zajištění této dopravy.

V EN Slovakia lze auta přepravovat do Popradu či Košic. Přeprava je poměrně pohodlná, cenově dostupná, ale pro nezkušeného cestovatele může přinést nemalá překvapení. Začněme tedy informacemi a rezervacemi. Zavolal jsem tedy na infolinku Českých Drah s dotazem, kolik stojí cesta autovlakem a jaké jsou podmínky přepravy. Operátorka mi ochotně sdělila cenu za vůz, řidiče i spolucestujícího a prověřila dostupnost přepravy auta. Přeptala se zda máme normální auto či kombík a odvětila, že místo je. Žádné další požadavky či omezení mi nesdělila. Pouze, že rezervace není možná a jízdenky je nutné koupit v mezinárodní pokladně na kterékoli stanici.
Vyrazil jsem tedy na pražské hlavní nádraží, abych zařídil vše potřebné. U pokladny jsem dostal k vyplnění formulář, kopírovaný na kopírce. Jeho vzhled mi připomínal kopírky na konci 80-tých let, kde převažovala černá nad bílou. Ostatně posuďte sami z obrázku.
Větší překvapení na mne čekalo, když jsem tento formulář měl vyplnit. Bez jakéhokoli předhozího upozornění jsem byl tázán na výšku vozidla, jeho délku a šíři střechy.

Přiznejme si, že mnozí z řidičů nosí v hlavě maximálě registrační značku. I samotná znalost registrační značky je relativně velký problém. Třeba pro někoho, kdo si vůz na tuto cestu půjčí z autopůjčovny, jelikož jízdní doklad musí být registrační značkou opatřen. V podstatě se tento případ týkal i naší cesty, jelikož auto, které mám je příliž vysoké a tak jsem se dohodl s kolegou že si auta na víkend vyměníme.
Duhého dne jsem se opět vydal na pražské hlavní nádraží, tentokrát s vyplněným formulářem, změřenou střechou a zjištěnou RZ. Vše proběhlo rychle včetně platby kartou.
Se zakoupenou jízdenkou jsem cestou domů začal uvažovat nad celým systémem. Proč mne operátorka na infolince neupozornila na tyto požadavky? Proč není na internetu nějkaká aplikace, určená k rezervaci míst pro auta? Proč onen nevzhledný formulář nelze vyplnit na internetu s využitím databáze vozidel. Jelikož pracuji u importéra vozidel vím, že existuje databáze vozidel, která obsahuje veškerá technická i obchodní data. Myslím, že ČD si koupi licence na tuto databázi zcela jistě dovolit mohou. No uvidíme, jaká bude cesta.
Přichází den „D“ a hodnia „H“ a čas „Č“. Je Čtvrtek, 28.5.2009, 20:15 minut a přijíždím k odbavovacímu terminálu v Praze. Navigace z ulic Seifrtovy a Italské je bezvadná a po příjezdu zaparkuji. Opět nastává informační vakuum, netuším, kde se vozy odbavují a jak to funguje. Krom toho, že valnou většinu parkoviště zabírá obrovská kaluž, ba spíše jezero není žádná navigace, kam je potřeba zajít odbavit vůz. Toto jezero snad může omluvit jen to, že se jedná o staveniště na což upozorňuje tabule s reklamou dodavatele stavby. Po chvíli nalézám to správné místo a zaujímám místo v krátké frontě. Pracovníci jsou poměrně rychlí a jde jim to od ruky. Nicméně, opět, bych mohl jejich formulář mít vyplněný a byl by pouze ke kontrole. Předkládám jízdenky, doklad totožnosti, a doklady od vozidla (OTP a ZELENOU KARTU), podepisuji nějaký formulář s podmínkami, které jsem si nastačíl ani koutkem oka projít.... Formality jsou vyřízeny, následuje nakládka vozů a ubytování v přistaveném lůžkovém voze. Bohužel opět to mělo drobnou vadu na kráse. Lůžkový vůz nebyl odemčen a tím pádem jsem musel nejprve najet s autem do stísněných prostor přepravnho vozu, zamknout a po příchodu průvodce zajít zpět do vagonu a vzít si příruční zavazadla.
EN Slovakia bohužel neveze restaurační ani bufetový vůz, proto byla mezi zavazadly i přenosná chladnička s municí Popovickou a Nošovickou .

Jsme v oddíle, je tu útulno, uklizeno a čisto. Bohužel okno lze otevřít jen s maximálním úsilím. A není divu, když se jednalo o nerekonstruovaný vůz ze sedmdesátých let. Následuje posun a přivěšení k soupravě.

Po chvíli následuje jemné trhnuntí, to fíra v „Banánu“ vzal za knipl a souprava se vydává na 679 km dlouhou cestu do Košic.
Cesta u klábosení a pití piva velmi příjemně ubíhá a hodně po půlnoci uléháme na pryčny. To je vlak už v Olomouci. Probouzí nás až klepání průvodce. Je něco kolem půl šesté ráno. Za okny se pávě mihla zastávka Lučivná. Za několik minut dorážíme do cíle naší autovlakové cesty do Popradu. Opět začíná posun. Jsou odvěšeny autovagony a náš lůžkový vůz. Lokomotiva nás vyveze na zhlaví a zatlačí na vedlejší kolej společně s vozem určeným do Košic, který je v zápětí odvěšen a zavezen k původní soupravě. Touto manipulací se zdrží vlak ve stanici Poprad – Tatry 30 minut. Cesta je u konce a opět se zamýšlím, proč.
V Praze je času moře, proč není po nákládce řazena souprava (WLAB+LEKKS) do Košic za lokomotivou a souprava do Popradu (WLAB+LEKKS) na jeho konci? Pak by byl posun mnohem rychlejší a EN Slovakia by v Popradu nemusela stát tak dlouho a cesta do Košic by se zkrátila odhaduji o 15-20 minut.

Co říci závěrem? Autovlak je určitě zajimavý prvek v přepravě na dráze o který je zájem. Na druhou stranu má ČD mnoho co dohánět. Ať už v systému odbavení vozidel a cestujících, řazením alespoň bistrovozu v soupravě až po její řazení, aby se vše urychlilo.

I přes rostoucí zájem o tento způsob cestování se v nadcházející turistické sezóně nedočkáme zlepšení či zpestření nabídky. Rychlík JADRAN, který byl zaveden v grafikonech v letních měsících letos nevyjede. Bohužel se nepodařilo dospět k dohodě s partnerskými železnicemi o rozdělení nákladů. ČD pak zbylo pouze nést tyto náklady sama a nebo spoj zrušit. Věřme tedy, že se brzy dočkáme dalších možností jak pohodlně a hlavně bezpečně přepravit vůz i s posádkou na delší vzdálenosti. Třeba do alpských lyžařských center, či přímořských letovisek v Itálii nebo Francii. Na domácích trasách třeba do Ostravy.

Fotogalerie k článku:

Jaké máte zkušenosti s autovlakem
Nikdy jsem autovlak nepoužil (a) 58 (14%)
Dobré 19 (4%)
Výborné 322 (76%)
Autovlak je na nic 24 (6%)
Počet hlasujících: 423
Anketa byla uzavřena!

Komentáře: 3

Jméno
Kontrola	Zadejte číslo pět
Text
	Tlustě | Podtržené | Kurzíva  | zdroják | odkaz